K nejvýznamnějším původcům hniloby dřeva patří kořenovník vrstevnatý.
Název této houby ve skutečnosti zahrnuje několik druhů, z nichž v Česku se běžně vyskytují tři. Kořenovník vrstevnatý (v užším smyslu) je nejběžnější, napadá jehličnany i listnáče a způsobuje významné škody především v lesních porostech na bývalých zemědělských půdách. Kořenovník smrkový je poměrně hojný a napadá převážně smrk i další jehličnany. Kořenovník jedlový je v Česku poměrně vzácný a napadá výhradně jehličnany.
Hlavními příznaky napadení jsou kořenová hniloba, jádrová hniloba kmene a následné řídnutí koruny stromu. Dřevo postižené hnilobou je červenohnědě zbarvené, kostkovitě se rozpadá, v posledním stadiu se v něm objevují bílé kapsičky mycelia. Stromy v porostu jsou napadené ve shlucích a náchylné ke zlomům a vývratům.
Opatření zahrnují především snížení doby obmýtí, vyšší zastoupení listnáčů, úprava vodního režimu na oglejených a střídavě zamokřených půdách, rozvolňování výsadby, omezení intenzity výchovných zásahů v porostech (kvůli omezení infekce přes rány) a těžba v zimních měsících (kdy nedochází k uvolňování spor z plodnic). Odstranění infikovaného materiálu včetně pařezů je účinné, ale nevhodné ve svažitém terénu a hrozí při něm poškození dosud zdravých dřevin.
Obr. 1-2 – Hniloba způsobená kořenovníkem na smrku ztepilém. Při zpracování napadených stromů může dojít k vypadnutí vyhnilého jádra z kmene.
Obr. 3 – Plodnice kořenovníku vrstevnatého.
Více informací a obrázků můžete nalézt v LETÁKU LOS: https://www.e-los.cz/data/files/11/3262011_korenovnik_vrstevnaty.pdf
Další informace:
https://www.myko.cz/myko-atlas/Heterobasidion-annosum/